Testovali sme SSD od Transcend na dva spôsoby

Představení

Začneme nejprve představením Transcend SSD220S, který zastupuje disky klasické koncepce. Tento model vám dorazí v papírové krabičce, která kromě samotného disku obsahuje také uživatelské příručky a šroubky pro montáž. V útrobách se ukrývá plošný spoj, na kterém jsou osazeny paměťové čipy TLC od Micronu. Tyto paměťové čipy jsou vyráběny 16nm procesem a setkat jsme se s nimi mohli například u SSD ADATA SP550.

Transcend použil řadič Silicon Motion SM2256. Kapacitu vyrovnávací paměti výrobce neuvádí, předpokládáme, že je k dispozici 256 MB. Disk se k základní desce připojuje prostřednictvím rozhraní SATA 6GB/s. Kromě testované 240GB verze jsou k dispozici ještě varianty s kapacitou 120 a 480 GB.

Druhý testovaný kousek nese označení Transcend MTS800. Tento disk se již nepřipojuje přes klasický konektor SATA na základní desce, ale musíte jej osadit do slotu M.2. Tímto slotem je v dnešní době vybavena již většina základních desek.

Disk je proti klasickým 2,5palcovým modelům o poznání kompaktnější – měří totiž pouze 80 × 22 × 3,6 mm. Z každé strany plošného spoje jsou osazeny dva paměťové moduly MLC NAND od Micronu, které jsou vyráběné 20nm procesem. Jako řadič slouží Transcend TS6500, což by měl být ovšem pouze přeznačený Silicon Motrion SM2246. Vyrovnávací paměť nabídne kapacitu 128 MB. Do testu nám dorazila 128GB verze, na trhu se můžete setkat s celou škálou kapacit – 32, 64, 128, 256 a 512 GB. Nedávno byla také představena 1TB verze.

Na webu výrobce si můžete stáhnout software s názvem SSD Scope. V prostředí této jednoduché aplikace můžete zjistit aktuální stav disků, změřit si výkon, celý disk vymazat, případně proskenovat. Nechybí ani položka pro update firmwaru, a pokud například měníte starý disk v notebooku za nové SSD, oceníte i možnost klonování systému.

Testovací sestava a metodika

Základem sestavy se stal procesor Intel Pentium G4400 osazený v základní desce Gigabyte GA-H110N. Jako operační paměť posloužil jeden paměťový modul DDR4 s kapacitou 4 GB. Celou sestavu napájel zdroj SuperFlower Golden Green HX s výkonem 450 wattů.

Veškeré benchmarky byly spouštěné ze systémového disku Kingston HyperX Fury. Jako operační systém jsem zvolil Windows 10 Pro v 64bitové edici. Pro důkladné ověření schopností disků jsem vybral celkem 5 benchmarků – Anvil Storage Utilities, AS SSD benchmark, ATTO Disk Benchmark a CrystalDiskMark.

Z benchmarků jsou nejzajímavější především hodnoty sekvenčního čtení a zápisu velkých souborů, což jsou hodnoty, kterými se chlubí i samotní výrobci. Nejdůležitější jsou ovšem rychlosti při práci s malými 4 kB soubory. S takto velkými soubory totiž často pracuje operační systém, takže mají na celkovou rychlost největší vliv. Nesmíme zapomenout ovšem ani na přístupovou dobu, která je řádově nižší než u klasických disků. U starších modelů SSD, které využívají k ukládání dat komprimaci, je přístupová doby znatelně vyšší a je potřeba s tím počítat. Tyto údaje většinou výrobci neuvádí, a proto je testujeme.

V případě benchmarku Anvil jsem zaznamenával i hodnotu IOPS, tedy počtu operací za jednu sekundu. I tato hodnota má velký podíl na celkovém výkonu disku.

Spotřebu jsem měřil digitálním multimetrem UNI-T UT39A. Pro změření odběru v klidu jsem počkal, až se disk po naběhnutí systému ustálí. Nejvyšší spotřebu vykazují disky v benchmarku CrystalDiskMark, konkrétně při sekvenčním zápisu. Právě v tomto okamžiku jsem tedy odečítal hodnoty.

Výsledky testů

Pro srovnání jsem do tabulky výsledků přidal také hodnoty, kterých dosáhnul disk ADATA SP550. Tento model je svou cenou i zařazením velmi blízký testovanému SSD220S. Jak je vidět, zástupce od Transcendu si vede většinou lépe a to především v zápisu.

U testovaného disku jsem změřil také spotřebu. Ta je proti zástupci od ADATA o poznání vyšší, ale v rámci celé sestavy se jedná o zanedbatelnou hodnotu. Svůj význam by mohla mít vyšší spotřeba třeba u notebooků, kde se počítá každý watt navíc. Nutno ovšem podotknout, že SP550 je jedno z nejúspornějších SSD na trhu. Vzhledem k tomu, že je model MTS800 určený pro slot M.2, nemohli jsme jeho spotřebu změřit. Očekáváme, že se bude pohybovat zhruba ve stejných hodnotách jako u SSD klasické konstrukce.

Závěr

Oba dva disky podaly velmi vyrovnané výkony téměř ve všech kategoriích. Zástupce klasické konstrukce, tedy model SSD220S si vedl lépe v sekvenčním zápisu, MST800 naopak vykazoval vyšší výkon v zápisu 4kB souborů.

Díky použití pamětí typu TLC NAND byla spotřeba SSD220S poměrně nízká, ale na trhu najdete i úspornější zástupce.  Druhý testovaný disk určený pro konektor M.2 najde své využití u počítačových sestav, kde poslouží jako systémový disk. Druhou možností, kde najde MST800 své uplatnění, jsou malé sestavy založené na základní desce formátu miniITX. Tyto sestavy jsou většinou osazeny v malých počítačových skříních, kde není místa nazbyt.

Ani s jedním modelem neuděláte při koupi chybu, pokud bychom si měli vybrat jeden z nich, zvolili bychom Transcend SSD220S. Jeho cena je přeci jen lehce nižší a výkon je srovnatelný. Pro většinu sestav to tak bude jasný kandidát na koupi.

Za poskytnutie testovacích vzoriek ďakujeme spoločnosti: