Testovali sme pasívnu ITX skrinku Akasa Euler MX

Představení

Akasa Euler MX dorazila na test v kartonové krabici bez jediného potisku. Uvnitř bylo ovšem vše dobře uspořádáno, takže nehrozí poškození během přepravy. Po vybalení mě překvapila hmotnost celé skříně. Při rozměrech 273 × 205 × 93 mm totiž novinka váží přibližně 5 kilogramů.

Výrobce na celou konstrukci použil hliník, který je v tomto případě černě eloxován. Základem je masivní pasiv ve tvaru písmene U. Ten je doplněný o žebra umístěna v dostatečných rozestupech tak, aby mezi nimi mohl proudit okolní vzduch. Přední, zadní a spodní strany skříně již nejsou tolik masivní, ale rozhodně se nejedná o žádné tenké plechy. V Akase zkrátka na konstrukci nijak nešetřili.

Na čelní straně je umístěno tlačítko pro zapnutí sestavy a dvojice konektorů USB 3.0. Nachází se zde také dvě LED indikující chod PC a činnost disku. V tomto případě mají rozhodně své opodstatnění. Jen podle svitu těchto LED poznáte, zda je sestava vůbec spuštěná či nikoliv.

Na zadní straně se nachází otvor pro konektory základní desky, průchodka pro napájení a také dvojice pozic pro sériové porty. S těmi se v běžných sestavách v podstatě již nesetkáte, své využití ovšem stále mají v průmyslovém segmentu.

Na spodním krytu zaujmou snad jen otvory, které slouží pro uchycení skříně k zadní části monitoru (standard VESA). Po odšroubování šesti křížových šroubků se dostáváme do interiéru.

Interiér

Po sejmutí spodního víka je ještě nutné odšroubovat držák dvou 2,5palcových pevných disků. V interiéru není příliš co k vidění. V masivní části pasivu je několik otvorů se závitem, které slouží pro uchycení hliníkového bloku na procesor. Dále jsou zde čtyři distanční sloupky pro osazení základní desky a pochopitelně také kabely pro zapojení konektorů na čelním panelu.

Nic víc se uvnitř nenachází. Kvůli malým rozměrům zkrátka na nic jiného nezbylo místo. Pozorní čtenáři si jistě všimnuli, že skříň postrádá dokonce pozici pro napájecí zdroj. Euler MX je určený pro použití s napájecími zdroji picoPSU.

Tento typ zdrojů se skládá ze dvou částí – z vnitřní a vnější. Vnitřní část tvoří malý plošný spoj, který je přímo součástí 24pinového konektoru pro napájení základní desky. Z toho jdou dále vyvedeny další kabely pro napájení procesoru a pevných disků. Tuto část picoPSU dostanete společně se skříní v základním balení. Vnější částí je externí napájecí adaptér, jaký znáte například z notebooků. Ten si budete bohužel muset dokoupit.

Montáž sestavy

Montáž sestavy je v tomto případě odlišná od klasických skříní. V tomto případě doporučuji i zkušenějším uživatelům, aby se drželi pokynů uvedených v návodu. Nejprve je nutné uchytit blok pro přenos tepla z procesoru do konstrukce skříně. Pozice bloku se liší v závislosti na použité základní desce a bez manuálu se tedy neobejdete. Mezi blok a pasiv je nutné nanést teplovodivou pastu.

Dalším krokem je zapojení čelních konektorů USB, tlačítka pro spuštění PC, indikačních LED, ale také veškerého napájení. Na procesor se nanese teplovodivá pasta a deska se nejprve přišroubuje k hliníkovému bloku na chlazení procesoru a poté také k distančním sloupkům.

Celá montáž nezabere příliš času, ale je přeci jen trochu složitější. Při prvním pokusu o složení sestavy jsem špatně umístil blok pro přenos tepla z procesoru do pasivu skříně a rázem jsem nemohl přišroubovat desku k distančním sloupkům. Na druhou stranu, pokud se budete držet instrukcí v manuálu, na problém pravděpodobně nenarazíte.

Testy a uživatelské zkušenosti

Pro otestování skříně jsem použil následující sestavu – procesor Intel Pentium G4400, základní desku Gigabyte GA-H110N, operační paměť Kingston DDR4 a dvojici SSD od Transcendu. Zástupce výrobce mě varoval, že skříň oficiálně podporuje pouze procesory s TDP do 35 wattů. Zvolený procesor má ovšem udávané TDP 54 W. Ze zkušeností s tímto procesorem jsem ovšem věděl, že se jedná o úsporný model a že jeho uchlazení by neměl být problém.

Pro otestování chladicích schopností Euler MX jsem se zaměřil na teplotní testy. Procesor jsem zatížil utilitou Intel Burn Test a jeho teplotu monitoroval v programu CoreTemp. Dále jsem digitálním teploměrem zaznamenával teplotu skříně a pro co nejpřesnější výsledky jsem výsledné hodnoty zkorigoval dle teploty okolního vzduchu.

Jak je vidět, teploty se i po hodinové zátěži drží v rozumných mezích. CoreTemp bohužel ukazuje nereálné teploty procesoru, pro dosažení reálných čísle je nutné k naměřeným hodnotám připočíst zhruba 10 °C. Masivní pasiv má velkou tepelnou kapacitu, takže teplota se při dlouhodobé zátěži zvyšuje pomalu. Zhruba po hodině se ovšem hodnoty ustálily.

Pro porovnání jsem provedl ještě jednu sérii měření. Tentokrát byl však na procesoru osazen chladič Noctua NH-L9i s ventilátorem zregulovaným na rychlost 1400 otáček za minutu. V tomto režimu je chladič lehce slyšitelný z blízké vzdálenosti, a pokud by byla sestava umístěna v počítačové skříni, byl by hluk utlumený ještě více.

Jak je patrné z naměřených výsledků, Akasa Euler MX podává o něco horší výsledky než vzduchový chladič Noctua NH-L9i. Jiný výsledek jsme ani neočekávali, ale i tak se jedná o výborné hodnoty. Rozdíl ani při dlouhé zátěži nepřekročil 10 °C. Odměnou za lehce vyšší teploty vám bude absolutně bezhlučný chod. Noctua sice nabízí velmi tichý chod, ale zcela pasivní skříni se zkrátka nevyrovná. Navíc u vzduchových chladičů je nutné čas od času provádět jejich vyčištění, aby usazený prach nesnižoval chladicí výkon. To u Akasy odpadá a jediné, co bude nutné udržovat v čistotě, jsou žebra hliníkového pasivu. Ty ovšem snadno vyčistíte bez nutnosti rozebírat celou sestavu.

Závěr

Akasa Euler MX je opravdu velmi podařený produkt. Cena, která se pohybuje kolem 140 € (3 800 Kč) je sice vyšší, ale pokud zohledníme masivní konstrukci a picoPSU v balení, jde o adekvátní částku. Z teplotních testů jsem měl lehce obavy. Testoval jsem v době, kdy se teplota v místnosti pohybovala kolem 25 °C, což není v letních měsících žádná ojedinělá věc. Testovaná skříň si ovšem s uchlazením procesoru poradila na výbornou. I přes to však musím případné zájemce varovat, aby vybírali hardware, který budou chtít osadit, s rozumem.

Instalace sestavy je proti jiným modelům nestandardní, takže i zkušení uživatelé budou muset sáhnout po manuálu. Celková doba montáže však nepřekročí půl hodiny. Skvělý výkon, elegantní vzhled, perfektní zpracování a přiměřená cena jsou vlastnosti, díky kterým si zaslouží Akasa Euler MX naše doporučení.

Za poskytnutie testovacej vzorky ďakujeme spoločnosti:

www.akasa.com.tw